*Zpovědi

Zpověď 030

17. května 2013 v 14:14 | Tajnůstkářka
Je mi 16 a už dlouho se zajímám o Japonsko a o lolita styl. Ráda bych ho začala nosit. Problém by nebyl ani tak v penězích. Je to tím, že jsem srab. Nebojím se šokovaných pohledů, hraji divadlo (a věřte mi, že některé kostýmy byly naprosto šílené.) Problém je, že jsem z vesnice, nikdo se tam nezajímá o Japonsko, nebo dokonce o něco tak extravagantního jako je lolita.
Na vesnici se okamžitě všechno roznese a lidé tu nejsou moc tolerantní. Vždyť se na mě dívají jako na zjevení, protože ráda čtu a jako extravagantní móda jim přijde i to, co nosím obyčejně. Zkrátka nevím, co dělat. Dovedu si představit, jak by lidi reagovali, kdybych se začala procházet v lolitě.
Napadlo mě, jestli by pro mě nebylo lepší, kdybych zkusila nějaký umírňenější lolita outfit a zkusila bych s tím jít na lolita sraz, zkusila bych reakci lidí a člověku se to také lépe snáší, když není sám, ale nevím, jestli je to dobrý nápad. Chci se proto zeptat zkušenějších lolitek.

Zpověď 029

28. července 2012 v 10:02 | Tajnůstkářka

Zpověď 028

24. července 2012 v 10:02 | Tajnůstkářka

Zpověď 027

16. května 2012 v 17:21 | Tajnůstkářka
Jsem fanynka K-popu. MP3 je zahlcená písničkami, v pokoji mi visí pár plakátů a celkově se o to zajímám. Problém je v tom, že miluji i lolitu a to bohužel více než Kpop. Tímpádem jdou všechny peníze do oblečení a nezůstávají mi peníze i na ostatní zájmy. Je to jako bych měla rozdělenou osobnost. Strašně miluji lolitu ale strašně trpím když nemohu jak z finančního, tak z rodiného důvodu na koncert. Už mne napadlo, že bych si peníze dělila polovinou, ale oba zájmy jsou celkem drahé .

Tímpádem tu je další možnost - vzdát se jedné z těchto dvou věcí - což bych ale také nedokázala. V mé hlavě mi zbylo jen že musím jednu věc omezit, ale nejde to - tak moc to mám ráda..... nenapadá Vás prosím nějaké řešení kvůli kterého bych se nemusela vzdát ani být lolitou ani být fanynkou. Děkuji.

Zpověď 026

22. března 2012 v 13:06 | Tajnůstkářka
Hi M.

Hodně dlouho jsem váhala,odlávala se k tomu abych napsala. STalo se něco špatného,
něco co všechno změnilo. Ze dne na den jsem všechno opustila, něco ztratila, bezhlavě utekla,
vše zazdila, aniž bych se pokusila všem všechno vysvětlit, promluvit si.Omlouvám se.

Přesto všechno co se událo, i po roce mi mnoho lidí chybí, hlavně ti ke kterým jsem vzhlížela.
Stále k nim vzhližím a mám respekt, lidi které jsem měla ráda.

Jen chci aby jste věděli že k nikomu necitím zášť , nenavist ani nic podobného. Jediné co citím je strach.
I když píšu tato slova třesou se mi ruce.
Byly dny kdy jsem brečela, chtěla všechny nenavidět, snažila to zazdít.
Ale nejde to neumím to.
Někdy na některé z vás narazím na socialních sitích, mám chuť vám napsat,
zeptat se jak vám všem je ? Bohužel jsem srab.

Ten okamžik ta chvíly co všechno změnila, jeden odlišnej názor, špatně pochopená slova.
Ne nechci to znova tady řešit, je to za mnou.

omlouvám se za tyto totalně zmatený a nepřehledný slova, píšu jak se mi vše hrne na jazyk.
Musela jsem napsat alespoň tohle.


když už píšu tuhle zpověď , ani pořádně nevím zdali to zpověď je?

Ah ano to jsem Já Maya ...

chybíte mi

Zpověď 025

20. února 2012 v 13:15 | Tajnůstkářka
Zpověď 025

Zpověď 024

15. února 2012 v 18:02 | Tajnůstkářka
Zpověď 024

Zpověď 023

17. ledna 2012 v 10:54 | Tajnůstkářka

Zpověď 022

29. listopadu 2011 v 13:21 | Tajnůstkářka

Zpověď 021

14. listopadu 2011 v 16:03 | Tajnůstkářka
Vždy, když si prohlížím vaše Poupée panenky nebo fotky ze srazů, tají se mi dech a říkám si, že nejspíš žiji na nějaké jiné planetě. Mám z nich totiž pocit, že byty některých lolitek musí být plné obrovských skříní a komod překypujících šatstvem. To ani nemluvím o tom, jak mi padá čelist, když některá slečna poskytne ukázku svého šatníku. Jistě, tento styl je především o oblečení a právě proto mám jedinou otázku: Jak to děláte??

Zpověď 020

24. října 2011 v 14:06 | Tajnůstkářka

Je mi 17. Zatím jsem nikdy nebyla spokojená s životem. Nemám kamarády, ve třídě mě nepustí mezi sebe, nevím proč, čím jsem si to zkazila. Nikdy se nechovám jako depresista, není to na mě poznat. Nebo spíš, nikoho nenapadne si mě lépe prohlédnout, natož vnímat, jak se cítím. Nejsem nepřístupná, snažím se být milá. Kluci mě vnímají dosti rozpačitě, ačkoli mám hezkou postavu i obličej, nejspíš to kazím výstupem (velmi, velmi se stydím a nemám žádné sebevědomí - místo toho, abych byla vtipná a pohotová říkám holé nesmysly a jsem roztržitá). Nikdy jsem nebyla s kamarádkou na skleničce, nikdy jsem s nikým nechodila. Samozřejmě, snažím se na to nemyslet a pak jsem veselá i takhle.

Ještě minulý rok jsem to nevnímala a místo toho četla knížky, dívala se na seriály a učila se. Abych zahnala deprese, kreslila jsem, hrála na nástroje, zkoumala cizí jazyky a sportovala. Měla jsem z toho radost, radost ze sebe. Ale pak jsem se začala propadat a uvědomila si; na co mi to všechno je, když to nikdo neocení? NIKDO není. Nikdo mě nikdy nepochválil za to, co dělám.

Rodina se mi rozpadá. Otec a matka se hádají. Otec matku podvádí se sekretářkou svého kamaráda. Bratr je v zahraničí a nemám s ním žádný kontakt. Sestra bydlí u přítele a o mě se nezajímá.

Sžírají mě myšlenky na to, že ostatní spolu chodí ven, jezdí na party a baví se. Chtěla bych to taky zkusit. Život mi utíká... až moc rychle. Jenže mě nikdo nikam nepozve. Nechce se mnou ven. NECHÁPU PROČ, co jsem udělala špatně, prezentuji se jako optimistka a umím být i vtipná. Nechápu to, prostě to nepochopím.

Zoufale chci někoho, kdo by mě měl rád. Kdo by mě miloval, už mi nezáleží na pohlaví. Úplně bych se mu odevzdala. Byl by pro mě všechno, moje všechno. Nechci být sama. Zoufale, zoufale nechci být sama.

Moc se mi líbí lolita móda, chtěla bych ji nosit, ale bojím se, že ztratím těch pár lidí, co mám (ve směs jsou to celkem konzervativní lidi, snažící se co nejvíce zapadnout). Navíc mě na základní škole dost kvůli mému oblékání šikanovali, od té doby se bojím výrazněji oblékat (ačkoli mám plný šatník milovaných věcí, mnohé z nich jsem nikdy neměla na sobě, jen se jimi kochám). Chtěla bych začít chodit na středeční srazy, ale bojím se, že si to zase nějak zkazím. Kdybych měla kamarádky mezi vámi, asi bych si nosila, co chci. Jenže pochybuji, že by si někdo mého typu takhle lehce kamarádku našel. Navíc se trochu bojím jít mezi vás bez jakéhokoli pozvání, jako bych se vtírala. Takže nejspíš budu sedět doma... jako vždy. Jenže když nezačnu lolitu hned, budu na ni už příliš stará. Utíká mi to, co chci nejvíc.

Vždy jsem byla v pořádku, ale poslední dva roky se nedokážu ovládat. Začínají se u mě projevovat masochistické sklony. Přebíjím psychickou bolest fyzickou. Rodiče si všímaly jizev (neřezala jsem se, jen jsem se ve vzteku poškrábala, a až pak zjistila, že to bylo do krve) a tak jsem přešla na mlácení. Modřin si nikdo nevšimne. Nechci to dělat, bolí to. Ale nedokážu ovládat svůj vztek, nemám ho kam ventilovat a komu se vyzpovídat. Když si ublížím, spadne ze mě většina stresu a uklidním se. Ničím věci. Věci, na kterých mi záleží a kterých potom lituji.

Nikdo by do mě něco takového neřekl a nikdo mě takhle zatím neviděl, většinou se jim zdá, že jsem klidná a to oni se vztekají. Začínám se děsit, že se jednou neovládnu a začnu to dělat před jinými lidmi. Nejsem si jistá, jestli je to na psychologa, nejspíš ne, ale abych řekla pravdu, stejně bych nejspíš nikam nešla (bylo by mi moc trapné něco takového popisovat cizímu člověku, navíc bych se jako vždy velmi styděla a měla z něho celkem strach).

Nevím, čím to všechno je. Moc bych chtěla mít hezké mládí, něco, na co bych mohla za pár let vzpomínat, někoho, s kým bych na to mohla vzpomínat. Bojím se a jsem sama ve tmě. Doufám, že se to zlepší, a to moc.

Zpověď 019

4. října 2011 v 10:00 | Tajnůstkářka
Tak.
Nevím jak se pořádně vyjádřit, předem se omluvám za chyby v mém češtinovi.
Co to sakra je ? O.o Kam se poděly tajemství které vykouzlí úsměv na tváři ale od srdce ne z toho že je to " směšné " ?... Projížděla jsem stará tajemství na zpovědnici. I když se tam semtam našlo něco " ošklivého " byla tam pořád převaha tajemství co byly hezké ( Typu že jsem ráda poznala lolitu, burando mi připomíná burák apod. ) Ale co teď? Chodí samé hovadiny, akorát si pořád všichni stěžují, * i já si tu stěžuji !:D * do někoho rýpají a teď tam chcou zavést i K-pop, J-pop a anime tajemství... vím že nikdy nebylo určeno že je to pouze jen na harajuku ale z toho co jsem vyčetla u komentářů asi ano. Vím že je nutno to vše brát s nadhledem ale když jsem viděla že u tajemství co bylo vtipné jsou 2 komentáře a u totální blbosti 20... Je mi to celkem líto. Zpovědnici bych chtěla " čistou " ( bez K-popu a anime, když to tak moc chcete, tak si založte jiné stránky a neměňte " zvyky " prosím * n
e nemyslím to agresivně O.o *) A budu se snažit posílat nějáké hezké tajemství aby to tu nedopadlo jako někde jinde ( BITCHES ) a z jistého důvodu se nepodepíši, asi tušíte proč, děkuji za přečtení a.... to bude asi vše.

Zpověď 018

30. září 2011 v 10:02 | Tajnůstkářka

Zpověď 017

11. července 2011 v 14:29 | Tajnůstkářka
Zpověď 017

Zpověď 016

11. května 2011 v 22:26 | Tajnůstkářka

Zpověď 016

Zpověď 015

2. května 2011 v 15:49 | Tajnůstkářka

Zpoveď 014

25. dubna 2011 v 21:01 | Tajnůstkářka




Zpoveď číslo 014


Zpověď 013

1. dubna 2011 v 12:09 | Tajnůstkářka

Zpověď číslo 013

Zpověď 012

21. března 2011 v 20:10 | Tajnůstkářka

Zpověď 011

20. února 2011 v 14:22 | Tajnůstkářka
Zpoved 11

Zpověď 010

25. listopadu 2010 v 22:07 | Tajnůstkářka
Zpoved 10

Zpověď 009

25. září 2010 v 23:04 | Tajnůstkářka
Zpoved 9

Zpověď 008

4. srpna 2010 v 22:27 | Tajnůstkářka
Ahoj no chcel by som sa spovedat viem že to bude vyzerat smiešne alebo minimálne podivne. Som chalan ale zaujímam sa o anime a mangu a postupne som sa prepracoval aj k ostatným veciam čo sa okolo tohoo točia ako je hudba a aj moda , a tam som zistil že existuje vec zvaná lolita :) velmi ma to zaujímalo a páčilo sa mi mi to ved ktorému chalanovi by sa to nepáčilo :P baby boli také nazožretie :) ale to nie je podstatné hlavne je to že iba úplnou náhodu som narazil na brolitu ... neviem prečo ale strašne ma to zaujalo a aj akýmsi spôsobom vzrušuje nemyslím sexuálne ale taký čudný pocit mám z toho. Sám osobne by som brolitu robit nemohol lebo 1) som povedzme to otvorene veľký a vyzeralo by to vtipne 2)aj keby som sa na to odhodlal všetci by si mysleli že som teplý alebo transexuál alebo niečo podobne čože nie som mám aj priatelku a nechem vyzerat ako homofobny ale to že by som mal niečo z mužom mi je zle. Nikto o tomto neviem a nejako to vo mne hlodá a neviem čo s tím počat ak by ste mi vedeli nejako poradit :( alebo skontaktovat na "chalanov" čo a tomu venujú a oni by mi hádam vedeli poradit :/ vopred chcem povedat že toto nie je žiadny vtip ani pokus o vysmievanie myslím to vážne a vopred dakujem za radu

Zpoved 8

Zpověď 007

7. července 2010 v 10:48 | Tajnůstkářka
Zpoved 7

Zpověď 006

21. května 2010 v 11:14 | Tajnůstkářka
lolita stamp
Zpověď číslo 6





Zpověď 005

6. prosince 2009 v 16:36 | Tajnůstkářka

Zpověď 004

4. listopadu 2009 v 15:31 | Tajnůstkářka

Zpověď 003

8. října 2009 v 18:30 | Tajnůstkářka

Zpověď 002

24. srpna 2009 v 23:41 | Tajnůstkářka

Zpoveď 001

22. července 2008 v 14:35 | Tajnůstkářky
Zpověď č. 1
Zdravím....nějak mi to nedalo, podělit se o trochu dojmů z lolitek, hlavně z jedné z nich :-)
 
 

Reklama